Když se začne mluvit o mimozemském životě, většina lidí si představí nějakou velmi pokročilou, hyper-inteligentní civilizaci. A není divu, aby nás navštívila, musela by nutně taková být, neboť víme, že v naší sluneční soustavě se mimo Zemi rozvinutý život nenachází, a mezihvězdné lety jsou stále ještě hudbou velmi vzdálené budoucnosti. Pravdou však je, že vědci mají poněkud střízlivější očekávání. Je totiž pravdou, že abychom objevili mimozemský život, nemusí nutně jít o nějakou civilizaci. Skutečně velký průlom by totiž přinesl i nález jednobuněčných organismů či proto-bakterií na jiné planetě. Zdaleka nejčastěji se mluví o Jupiterově měsíci Europa, ovšem není ani zdaleka jediným kandidátem.
Pro běžného člověka však může být matoucí, co je tak ohromujícího na tom, že v oceánu na vzdáleném měsíci plynného obra budou objeveny nějaké drobné mikroorganismy. Koneckonců, co s nimi? Na rozdíl od „klasických“ mimozemšťanů tyto nebudou mít na náš běžný život v podstatě žádný vliv. I přesto by však šlo o skutečně přelomový objev, který nelze prakticky s ničím srovnat.
V první řadě by se tak ukázalo, že vznik života není tak jedinečný, jak se doposud počítalo. Pokud mohl vzniknout v jedné hvězdné soustavě na více místech, je pravděpodobné, že existuje i v jiných hvězdných soustavách. A jelikož doposud nemáme tak dobré vybavení, abychom mohli pozorovat exoplanety, nemůžeme ani vědět, jakou podobu bude daný život mít. Jistě, i zde může být pouze několik primitivních bakterií, ale můžou se najít i planety s tak rozvinutým životem, jako má Země. Rozhodně to však ukáže, že myšlenka mimozemského života je reálná. Nyní již vždy budeme vědět, že ve vesmíru nejsme sami. A byť je onen život prozatím velmi primitivní, i on se bude postupně vyvíjet. Do jakých podob, to zatím neumíme říci, avšak budeme jej moci pozorovat v reálném čase, což je jedinečná příležitost. Nelze se tedy divit, že by z ní nejen vědci byli nadšeni.